|
|
Schopnost rostlin indikovat abiotické podmínky prostředí
Lebedová, Michaela ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozšíření rostlinných druhů na Zemi ovlivňují abiotické podmínky prostředí, jako jsou např. světlo, teplo, půdní reakce nebo obsah živin. Znalost vazby jednotlivých rostlinných druhů na určité rozmezí zmíněných faktorů nám umožňuje do jisté míry odhadnout ekologické vlastnosti stanovišť, na kterých tyto druhy rostou, aniž bychom je měřili. Cílem této práce bylo vytvořit literární rešerši o schopnosti rostlin indikovat abiotické podmínky prostředí a následně pak ověřit indikační schopnost vybraných půdních vlastností (obsah celkového dusíku a přístupného fosforu, půdní reakci) na modelových lokalitách, kde proběhl jak odběr a analýza půd, tak fytocenologické snímkování. Tabelované Ellenbergovy indikační hodnoty pro zjištěné druhy byly vztaženy k naměřeným datům půdního chemismu ze 14 modelových povodí sítě GEOMON. Těsnost vztahu mezi indikačními hodnotami a naměřenými daty byla zkoumána v několika půdních vrstvách definovaných jako: L, FH, 0-10, 10-20, 20-40 a 40-80 cm a fytocenologických snímcích pro tři typy ploch: A - 400 m2 , B - 40 m2 a C - 4 m2 . Výsledky ukázaly, že nejlépe spolu data korelovala v půdní vrstvě nadložního humusu (FH) a nejsilnější vztah vykazovaly průměrné Ellenbergovy indikační hodnoty z fytocenologických snímků o ploše C s aktivní půdní reakcí. Klíčová slova: fytoindikace,...
|
|
|
Rostliny jako indikátory půdních vlastností
Doležal, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Půda v budoucnu bude stále důležitějším přírodním zdrojem, půda je degradována, ubývá organické hmoty, mění se chemismus, dochází k její nadměrné exploataci. Místní vegetace může být obrazem specifických vlastností půdy, právě tyto vlastnosti stanoviště mohou poukázat na procesy probíhající v půdě. Schopnost rostlin indikovat půdní vlastnosti jsou popisovány u řady druhů, proto bylo v první části práce cílem vytvořit literární rešerši o rostlinných indikátorech. A v praktické části pak zhodnotit těsnost vztahu mezi vybranými půdními vlastnostmi a jejich hodnotou odvozenou na základě indikace druhovým složením ve dvou vybraných povodích. Klíčová slova: flóra, fytoindikace, půda, vegetace, ellenbergovy indikační hodnoty, povodí GEOMON
|
|
|
Geobotanická charakteristika výskytu barvínku menšího (Vinca minor) v Čechách
Vaníček, Jiří ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Jurasová, Vladimíra (oponent)
Otázky: Jsou stanoviště s barvínkem nějak odlišná od okolí vegetace? Jaký je vliv druhu na složení vegetace a druhovou bohatost? Jaký je vliv zaniklého osídlení na druhovou skladbu a obsah kovů v půdě?
Místo: Střední Čechy a jejich blízké okolí.
Metodika: Lesní vegetace s přítomností barvínku menšího a okolní podobná vegetace bez barvínku byla zaznamenána s použitím fytocenologických snímků o ploše 200 m2. Půdní pH a obsah kovů byl zjišťován pro každé stanovitě zahrnující 3 vegetační snímky. Celkově bylo zaznamenáno 111 snímků, 57 z nich bylo analyzováno metodou TWINSPAN. Data o prostředí byla vyhodnocena pomocí CCA analýzy.
Výsledky: Pokryvnost barvínku je pozitivně korelovaná s půdním pH (p=0,005). Mezi stanovišti s barvínkem a bez barvínku nejsou významné rozdíly. Ellenbergovy indikační hodnoty pro vlhkost a živiny jsou vyšší na lokalitch v minulosti výrazněji ovlivněných člověkem. Většina člověkem výrazně neovlivněných stanovišť se nacházela v mesofilních dubohabřinách (sv. Carpinion-betuli). Závěr: Barvínek roste často na místech, kde byl v minulosti velmi pravděpodobně pěstován. Osídluje nová stanoviště jen velmi pomalu a na některých lokalitách vůbec, to potvrzuje jeho charakteristiku jako druhu indikujícím bývalou lidskou činnost.
|
|
| |
host ::
RSS.